Koho vodku piješ, toho píseň zpívej

Prezident Edvard Beneš, ve snaze odčinit podrobení se mnichovskému diktátu a zřejmě též z nedůvěry ve sliby tehdejších spojenců, vehnal Československo do mrazivé náruče Sovětského svazu. Mráz z Moskvy se v české kotlině držel více než čtyřicet let a za tu dobu pozastavil pohyb ve společnosti a zahubil téměř vše, co nás spojovalo s civilizovaným Západem.

Čecháčkovské lavírovaní mezi velmocemi, národní tradice, je částečně dána polohou naší země a částečně historickou zkušeností, kde významným milníkem byl právě Mnichov a jeho důsledky pro náš poválečný vývoj.

Zhruba v poločase zrůdného totalitního režimu se vývoj ve společnosti začal spontánně oživovat. Demokratizační vlna byla násilně přerušena invazí vojsk varšavské smlouvy, zejména vojsk ruských. Šlo tehdy o bezprecedentní porušení suverenity našeho státu.

Kdo tedy jiný, než Češi by měli být citliví na analogické události na Ukrajině dneška? Kdo jiný by měl tyto události správně reflektovat než prezident našeho svobodného státu? Proč se tak nestalo na proběhlém summitu NATO ve Walesu? Z vyjádření našeho pana prezidenta jistě muselo být v Kremlu veselo. Z jakých pohnutek představitel našeho státu takto jednal?

Hlava státu má jistě exkluzivní informace od naší zpravodajské služby, jež je ve styku s cizími rozvědkami. Prezident Zeman je ovšem jedním z mála, ne-li dokonce osamocen v názoru, že na Ukrajině nejsou přítomni ruští vojáci. Jaké to jsou nové informace, jimiž ostatní zpravodajské služby nedisponují, které našeho pana prezidenta vedou k podobným výrokům?

Výroky ruských představitelů vysvětlujících podivnou válku na Ukrajině přítomností dovolenců či dobrovolníků jsou výrazem nejhrubší arogance stavějící na neschopnosti zemí EU a NATO zaujmout rychle společné stanovisko a transformovat jej v tvrdou odpověď. Prezident Miloš Zeman pak dává těmto předpokladům za pravdu.

Lavírování mezi velmocemi ve snaze vytěžit zisk z krátkodobých zvratů se dlouhodobě nevyplácí a naše moderní historie je dostatečně varující. Lavírovat v dobách klidných je hloupé a trapné, v dobách napjatých nebezpečné. Jsme po dlouhé době součástí svobodného západního světa. Tento status jsme těžce nabyli a můžeme ho opět lehce pozbýt.

Je-li cenou za vodku na ruské ambasádě loajalita, pak je tato vodka dražší, než hlt nejstarší whiskey na světě.